Please reload

Reintrodukce potravin

09/02/2018

aneb Jak postupovat po eliminační fázi diety

 

 

 

 

 

Fáze zařazování potravin zpět do jídelníčku po eliminační fázi diety či autoimuniního protokolu (AIP) je stejně důležitá, jako sama eliminace. Ne-li ještě důležitější. Protože se mě na toto téma často ptáte a já jsem se mu zatím věnovala pouze ve svém korespondenčním Good Vibes programu, rozhodla jsem se zpřístupnit vám touto cestou část informací, které účastníkům programu posílám.

 

Dozvíte se zde, jak doporučuje při zařazování postupovat Sarah Ballantyne, autorka autoimunitního protokolu.

 

 

Opětovné zařazování potravin do jídelníčku

 

Na rozdíl od paleo přístupu, který můžete beze změny dodržovat celý život, se u AIP počítá s tím, že postupně potraviny v něm „zakázané“ (navíc k paleo principům ještě vejce, lilkovité, ořechy a semínka, kofein, alkohol, cukerné alkoholy / umělá sladidla, omezení ovoce a medu na 20 g fruktózy denně) zařadíte zpět do jídelníčku. Minimální doba eliminace by měla být klasicky 30 dní, ale vzhledem k tomu, že se lidé do AIP pouští kvůli zdravotním potížím, je lepší si eliminaci nastavit tak, aby se dodržovala až do vymizení potíží. U někoho to je šest týdnů, u někoho jiného se závažnými problémy například dva roky (a je potřeba k tomu přidat hledání dalších příčin, jako jsou například dodatečné infekce, parazité, zničené střevo kvůli užívání antibiotik či jiných léků, plísně z okolního prostředí, nadměrné zatížení organismu těžkými kovy či nutnost nasadit potravinové doplňky).

 

I když různí autoři mají k opětovnému zařazování potravin do jídelníčku různý přístup (nejvíc mě udivují ti, kteří jakoby nic napíšou, že stačí vyřadit jednu potravinu na týden a pak jí další den sníst co nejvíc – protože takto to opravdu nefunguje), zde pokračuji v popisu přístupu Sarah Ballantyne, tak jak jej uvádí v knize The Paleo Approach [1]. Můžete si také stáhnout průvodce Reintroduction Quick-Start Guide, kde se dozvíte veškeré podrobnosti.

 

Důležité je uvědomit si, že reakce při citlivosti na potravinu (ne ovšem při alergii, která se vyznačuje protilátkami typu IgE) se může dostavit až po dvou či třech dnech (i když obvykle to bývá 4 až 24 hodin po požití potraviny). Proto je nutné při zařazování postupovat přesně podle pravidel, jinak byste nemohli s jistotou říct, zda a která potravina reakci způsobila.

 

Jak může reakce vypadat? Mohou se objevit zažívací potíže, reakce kůže, reakce dýchacího traktu, reakce sliznic, změny srdečního rytmu či palpitace, bolesti svalů či kloubů, bolesti hlavy, změny nálad, zvýšené chutě, potíže se spánkem. Podrobnější seznam najdete ve výše zmíněním průvodci.

 

 

 

 

Postup při opětovném zařazování potravin

 

  • Zvolte pouze jednu základní potravinu (med, kokosový cukr, žloutek, bílek, mandle, rajčata, zelený čaj apod.).

  • Ráno snězte pouze malé množství (ekvivalent půl lžičky). Počkejte 15 minut. Pokud se objeví reakce, se zařazováním nepokračujte.

  • Pokud reakci nemáte, dejte si opět, tentokrát ekvivalent jedné lžičky. Počkejte dalších 15 minut. Pokud se objeví reakce, se zařazováním nepokračujte.

  • Pokud reakci nemáte, dejte si opět, tentokrát ekvivalent jedné a půl lžičky. Počkejte dalších 15 minut. Pokud se objeví reakce, se zařazováním nepokračujte.

  • Počkejte minimálně dvě až tři hodiny. Pokud se neobjeví žádná reakce, k obědu nebo večeři si dejte jednu běžnou porci dané potraviny (např. jeden nebo dva žloutky). Počkejte tři až sedm dní a pozorujte, zda se neobjeví reakce či zda nedojde ke zhoršení vašeho stavu.

  • Pokud se reakce neobjeví, můžete začít potravinu běžně konzumovat. Buďte ale stále obezřetní, protože se často stává, že i když organismus dokáže tolerovat menší množství dané potraviny, při dlouhodobější pravidelné konzumaci se jeho práh tolerance naplní a projeví se příznaky. Pokud například začnete po nulové reakci při výše uvedeném postupu denně jíst tři žloutky, a po týdnu se vám začnou projevovat znovu příznaky, je pravděpodobné, že dokážete tolerovat jen malé množství dané potraviny. V takovém případě si bez potíží můžete dát malé množství jen příležitostně.

 

 

Upozornění: Tento postup má vypovídací hodnotu pouze ve chvíli, kdy zároveň nedojde k žádným dalším změnám, jako je například větší stres, méně spánku, nachlazení, cestování apod. Nebude také směrodatný ve chvíli, kdy byste zkusili zařadit dvě či více potravin najednou.

 

Pokud se v jakékoliv fázi procesu dostaví reakce, potravinu byste měli opět alespoň na 30 dní vyřadit z jídelníčku. Počkejte do ustání potíží (v podstatě se musíte vrátit zpět do situace, v jaké jste byli ve chvíli, kdy jste začali zařazovat první potravinu), a potom můžete zkusit zařadit potravinu jinou.

 

Ideální je psát si potravinový deník. Můžete se tak po delší době vrátit zpět a zhodnotit, jakých reakcí jste se nadobro zbavili, jaké symptomy vymizely a jak velký kus cesty jste vlastně ušli.

 

 

 

 

Doporučené pořadí zařazování potravin

 

Sarah Ballantyne uvádí čtyři kategorie potravin, které by se měly postupně zavádět. Začněte potravinami z kategorie 1 (je jedno, v jakém pořadí). Až projdete všechny potraviny, které máte zájem do jídelníčku zařadit zpět (některé vás možná vůbec nebudou lákat), a většinu z nich tolerujete, přejděte k potravinám z kategorie 2, a tak dále.

 

Pokud se vám stane, že většinu potravin z kategorie 1 (či dalších) netolerujete, je pravděpodobné, že se vám ještě dostatečně nezahojil trávicí trakt a neutišila imunitní reakce, a proto je vhodné se do dalšího zařazování nepouštět a ještě vydržet u (stávající verze) AIP (například striktní AIP plus žloutek).

 

Kategorie 1 – Žloutek, luštěniny s jedlým luskem (např. zelené fazolky či hrášek), koření na bázi semen ovoce a bobulí, koření na bázi semen (úplný seznam povolených a nepovolených koření najdete v tomto článku od Sarah), semenné a ořechové oleje (např. sezamový, makadamiový apod., ne vysoce průmyslově zpracované oleje typu slunečnicový či řepkový), ghí vyrobené z mléka paseného skotu.

 

Kategorie 2 – Semena, ořechy (kromě kešu a pistácií), kakao/čokoláda, vaječný bílek, máslo vyrobené z mléka paseného skotu, alkohol v malém množství.

 

Kategorie 3 – Kešu, pistácie, lilek, paprika (zelenina), paprika (koření), káva, nezpracovaná smetana z mléka paseného skotu, fermentované mléčné výrobky z mléka paseného skotu (jogurt, kefír).

 

Kategorie 4 – Další mléčné výrobky z mléka paseného skotu (např. plnotučné mléko či sýr), namáčené a fermentované luštěniny, namáčené a fermentované bezlepkové obiloviny a pseudo-obiloviny, chilli papričky, rajčata, brambory, další lilkovité a koření z nich, alkohol ve větším množství, bílá rýže. Potraviny, na které jste mívali silnou reakci. Potraviny, na které máte alergii.

 

 

 

 

 

Autoimunitní spektrum

 

Jistě si všimnete, že jednotlivé kategorie obsahují i mléčné výrobky, obiloviny a luštěniny. Sarah Ballantyne má ten názor, že pokud na ně upřímně nebudete mít nepříznivou reakci, můžete je do stravy občas zařadit. Řada z mnou zmiňovaných autorů by vám řekla to stejné – pokud na ně vskutku VŮBEC nereagujete, užívejte si jich, dokud se nepříznivá reakce nedostaví.

 

Dr. O’Bryan, stejně jako řada dalších autorů, hovoří o tzv. autoimunitním spektru (můžete si o něm přečíst i v knize Autoimunitní řešení od Amy Myers). Na jedné straně spektra stojí zcela zdravý člověk, který nemá žádné problémy a neprojevuje se u něj nerovnováha, ani zánět. Na opačné straně spektra stojí člověk, jehož autoimunita plně vyvinutá a jeho tělo již začalo napadat samo sebe. Mezi těmito dvěma póly ale stojí velké množství potíží, které sice nenazýváme nemocemi, ale které jsou signálem nerovnováhy v organismu, nedostatku živin či jsou projevy probíhajícího zánětu. Patří sem například (informace jsou přejaté z knihy Autoimunitní řešení, kde najdete mimo jiné i dotazník, pomocí kterého si můžete vyhodnotit, v jaké části spektra se nacházíte):

 

  • občasné zažívací potíže, pálení žáhy, zácpa, akné, potíže s dýcháním, mírná únava či deprese (začátek spektra),

  • alergie, astma, bolest kloubů, bolest svalů, zažívací potíže, únava, obezita (prostřední část spektra),

  • autoimunitní onemocnění (konec spektra).

 

 

Pokud se u vás objevují reakce z autoimunitního spektra, je dost pravděpodobné, že se vám potraviny z poslední kategorie (viz výše) vůbec nepodaří zařadit.

 

Většina z mnou sledovaných autorů navíc propaguje názor, že u oficiálně diagnostikovaných autoimunitních onemocnění je nutné se obilovinám, mléčným výrobkům a cukru vyhýbat na doživotí. A spousta z nich to samé říká i u dalších chronických onemocnění. Rozhodnutí, jak budete postupovat, je zcela na vás!

 

 

Never stop hunting for good vibes!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

[1] Sarah Ballantyne, The Paleo Approach, Victory Belt Publishing Inc., 2013

Please reload

PROGRAM AMAZON ASSOCIATES

Své stránky provozuji čistě ve volném čase jako svůj koníček, nejsou komerční, ani výdělečné. Program Amazon Associates mi umožňuje nejen uvést zde konkrétní odkazy, ale zároveň mi při koupi produktů přes daný link je na účet připsáno drobné procento z prodeje (cena produktu pro vás zůstává stejná). Díky programu mě můžete touto formou podpořit. Mohu vás ujistit, že uvádím pouze produkty a knihy, které považuji za kvalitní. Filozofii o tom, proč jsem produkty a knížky zařadila na blog najdete zde. Děkuji za pochopení!