Please reload

Zdravá štítná žláza

08/08/2017

Pohled funkčního lékaře na to, jaké potřebujeme živiny pro její dobré fungování

 

 

 

 

UPOZORNĚNÍ:

Tento blog neobsahuje žádná lékařská doporučení.

 

 

Často zdůrazňuji, že jeden z důležitých prvků při hledání ozdravné cesty je seznámit se s nemocí a vědět, jak funguje náš organismus. A i když se na svém blogu zabývám především přístupem k endometrióze, případně autoimunitním onemocněním, okolnosti mě donutily začít se věnovat také zdraví mé štítné žlázy a nadledvinek.

 

O těchto dvou tématech si poslední dobou vyhledávám hodně informací a snažím se proniknout do tajů jejich fungování. Svá zjištění sdílím v podobě doporučených knih, podcastů či přednášek, ovšem naprostá většina těchto materiálů je v angličtině. A protože hlavním cílem mého blogu je zpřístupnit informace čtenářům v ČR a na Slovensku (byť v laické a dostupné formě), rozhodla jsem se podělit se s vámi o obsah jedné skvělé přednášky Dr. Petera Osborna zabývající se tím, co všechno potřebuje naše štítná žláza k tomu, aby mohla optimálně fungovat. Přednáška se jmenuje How diet and nutrition affect your thyroid. Podobné informace Dr. Osborne přináší ještě v tomto ilustrativním videu. Tento článek prosím berte jako naprosté minimum, ideálně si přednášku sami poslechněte.

 

Problematice funkčního přístupu ke štítné žláze se také podrobně věnuje Dr. Amy Myers (autorka knihy The Thyroid Connection) anebo Dr. Izabella Wentz, která mimo jiné natočila dokument s názvem The Thyroid Secret.

 

 

A jaké procesy tedy musí proběhnout, aby naše štítná žláza mohla fungovat tak, jak má?

 

 

 

Produkce TSH v mozku

 

TSH je zkratka pro tyreoidální stimulační hormon. Je uvolňován hypofýzou a jeho úkolem je stimulace hormonu T4 ve štítné žláze. Jaké „suroviny“ potřebuje mozek k jeho produkci?

 

  • Bílkoviny – Dr. Osborne v souvislosti s bílkovinami upozorňuje, že základní doporučení je 0.8g bílkovin na 1kg tělesné hmotnosti. Je to minimální (chcete-li základní) doporučení. Jedná se o tzv. udržovací množství pro zachování stávajícího stavu. Pokud chceme, aby naše tělo bylo schopné zajistit obnovu poškozených tkání, budování svalové hmoty anebo produkci hormonů, je potřeba toto množství navýšit. Dr. Osborne mimo jiné zmiňuje i poruchy funkce ledvin a říká, že neplatí, že lidé se sníženou funkcí ledvin nesmí překročit toto základní doporučení. Z jeho mnohaleté zkušenosti vyplývá, že i lidé se sníženou funkcí ledvin mohou prospívat na stravě s obsahem bílkovin vyšším, než je základní doporučení. Podotýká jen, že je třeba jejich stav monitorovat.

  • Hořčík, vitamín B12 a zinek.

 

 

 

Tvorba hormonu štítné žlázy T4

 

T4 je hormon, který se nazývá tyroxin nebo tetrajódtyronin. Jedná se o neaktivní formu tyreidálního hormonu, který musí být přeměněn na formu aktivní (viz níže). Pro jeho tvorbu potřebujeme:

 

  • Bílkoviny – Konkrétně aminokyselinu tyrosin.

  • Jód – Pro vytvoření hormonu T4 je potřeba čtyř molekul jódu. Dr. Osborne doporučuje získávat jód z mořských ryb, plodů moře a mořských řas. Spoléhat na konzumaci jodizované soli nedoporučuje, jelikož se jedná o průmyslově zpracovaný výrobek.

  • Vitamíny C, B2 a B3 – Jsou potřebné ve velkém množství pro úspěšné navázání molekul jódu na příslušnou aminokyselinu.

  • Takto vytvořený hormon T4 je pak pomocí bílkovin (např. albumin) přenesen krví do jater a svalové hmoty, kde dojde k jeho konverzi.

 

 

 

Konverze neaktivního hormonu T4 na aktivní T3

 

Aby mohl hormon plnit svou funkci, musí být přeměněn z neaktivní formy na formu aktivní. Ta se označuje zkratkou T3. Konverze probíhá především v játrech, a částečně také ve svalech. Proto je důležité, aby játra dobře fungovala a aby ve svalové tkáni neprobíhal dlouhodobý zánět. Aby konverze z T4 na T3 proběhla, je třeba, aby organismus měl dostatek následujících látek:

 

  • Selen a železo.

  • Vitamín A a D – Ty jsou potřebné pro „využití“ aktivního hormonu T3. Navážou se na něj a změní jeho strukturu tak, aby se mohl navázat na nukleární receptory v buňkách štítné žlázy a změnit jejich DNA tak, aby došlo k „nastartování“ metabolismu.

  • Omega-3 mastné kyseliny – Těch je třeba ve velkém množství na buněčné membráně, jen tak je umožněn přechod přes ni a následné navázání T3 na nukleární receptory, jak je uvedeno výše.

 

 

 

Jak vidíte, je to docela komplikované, tak jako u všech procesů v těle. Jasně to ale ukazuje, proč je potřeba věnovat pozornost nejen makro, ale i mikroživinám. Pokud budeme mít nedostatek, byť jen jednoho z výše zmíněných vitamínů či minerálů, k potřebnému procesu nedojde, a naše štítná žláza nebude schopná dostatečně plnit svou funkci.

 

 

Testování

 

Dr. Osborne zdůrazňuje, že je potřeba zjistit, která fáze procesu neproběhne správně. Poté je možné odstranit příčinu a nedostatky napravit. K tomu doporučuje následující testy:

 

  • Stanovení hladin hormonů štítné žlázy – TSH, volný i vázaný T4, volný i vázaný T3, reverzní T3 (jedná se o nefunkční variantu hormonu, teprve znalost hladiny reverzního hormonu T3 nám umožní zjistit množství funkčního hormonu T3).

  • Stanovení hladin feritinu a dalších živin, které jsou zmíněny v kaskádě.

  • Tzv. iodine loading test.

  • Test halogenů – Mezi ně patří chlor / chlorid, brom / bromid, fluor / fluorid. Jedná se o molekuly, které jsou velmi podobné jódu a může se stát, že se navážou na receptory, na které by se měl navázat jód. Tím mu „zaberou“ místo a kaskáda se stane nefunkční. V těle by jich tedy nemělo být přespříliš.

  • Autoimunitní markery – Zmiňuje konkrétně anti-TPO (protilátky proti tyreoidální peroxidáze) a protilátky proti tyreoglobulinu.

 

 

V rámci dalších možností testování uvádí:

 

  • Genetický test nesnášenlivosti lepku – I když se tato informace neobjevuje v dané přednášce, z další práce Dr. Osborna vím, že doporučuje test HLA-DQ. (Pro jistotu ještě jednou: Jedná se o test genetických snipů, ne imunitní test potravinových nesnášenlivostí.)

  • Test na kvasinky (yeast overgrowth) – Toxiny, které kvasinky produkují, mají podobnou strukturu jako hormon. V rámci procesu zvaného molekulární mimikry může imunitní systém napadat nejen zmíněné toxiny, ale „splést“ si je právě s hormonem štítné žlázy a začít napadat i ji. Přemnožení kvasinek by se mělo zjišťovat nejen ve střevě, ale také v dutinách.

 

 

 

V závěru své přednášky Dr. Osborne poukazuje na skutečnost, že lidé s poruchami štítné žlázy mívají často narušené prostředí ve střevě (dysbiózu). Proto se u těchto pacientů zaměřuje i na zajištění střevní rovnováhy.

 

 

 

Never stop hunting for good vibes!

 

 

 

Please reload

PROGRAM AMAZON ASSOCIATES

Své stránky provozuji čistě ve volném čase jako svůj koníček, nejsou komerční, ani výdělečné. Program Amazon Associates mi umožňuje nejen uvést zde konkrétní odkazy, ale zároveň mi při koupi produktů přes daný link je na účet připsáno drobné procento z prodeje (cena produktu pro vás zůstává stejná). Díky programu mě můžete touto formou podpořit. Mohu vás ujistit, že uvádím pouze produkty a knihy, které považuji za kvalitní. Filozofii o tom, proč jsem produkty a knížky zařadila na blog najdete zde. Děkuji za pochopení!